Půlnoční dýchánek

Tak tu zase jednou o půlnoci sám sedím osamělý nad nedopitým kafem a před sebou jen útržky HTML kódu webových stránek TNT. Sušenky jsem spořádal už před hodinou, čokoládu předevčírem a na perníčky si musím ještě měsíc počkat, ledaže bych vyštrachal nějaký z loňských Vánoc. Českou filmovou klasiku jsem dnes vyměnil za Zacha Galifianakise. Hned v úvodu filmu mě sráží do kolen dokonalá scéna, ve které se Zach, v roli poněkud dementního Alana, zběsile řítí po dálnici s vozíkem s trůnící žirafou. Super, žirafa je bez hlavy, teďkon už jen zbývá dopít poslední kapky studené kávy a dopsat posledních pár řádků kódu. 

Hotovo! Fasháku, prosím tě, hned to zkontroluj. Vše je v pořádku? Výborně. Dámy a pánové, dovolte mi Vám představit zbrusu novou a ojedinělou vychytávku na našem rodinném webu www.tntrecords.cz. Jedná se o rozkošný boxík v sekci booking, který je až k prasknutí naplněný TNT produkcí, okamžitě připravenou k tvorbě Vašich skladeb. V případě zájmu o bližší informace nás neváhejte zkontaktovat na uvedené emailové adrese studio@tntrecords.cz. 

Formality bychom měli konečně za sebou, můžeme tedy pokračovat v běžném tlachání o útrapách každodenního života. Dnes někdy v odpoledních hodinách se mi ozval Roman, spolubydlící a spolužák ze střední, s tím, že bychom mohli po letech zase něco podniknout. Domluveno. Trochu mě mrzí, že s předloňským zrušením facebooku jsem ze dne na den přišel o kontakt na všechny své bývalé spolužáky. Kromě toho mi to přineslo ještě jednu malou nevýhodu. Zatímco se většině lidí při zadání písmene f do řádku pro URL v internetovém prohlížeči automaticky doplní adresa facebooku, schválně zkuste hádat, co se asi tak může doplnit mě...
Sakra! Moje pravidelné půlnoční nájezdy na ledničku mají za následek nárůst mé tělesné hmotnosti již o více než tři kilogramy a stávají se tak globálním problémem číslo jedna. Pokud mi v nejbližších dnech nepomůže rada bezpečnosti OSN, budu muset tento problém urychleně vyřešit sám. Několikakilometrové běhání, které každý den už více než dva roky absolvuji, se začíná míjet účinkem. Přemýšlím, že zakoupení titanového řetězu by mohlo být tou pravou investicí. Zoufalá doba si opět žádá zoufalá rozhodnutí. Zbývá se jen rozhodnout, jestli ho upevním na dveře od ledničky nebo na postel a vlastní nohu. Dilema...
Osobně se přikláním spíše k těm dvířkům od ledničky, ale finální ortel vynesu raději až zítra nebo úplně nejraději pozítří. Dnešní menu je Pstruh á la Créme. V podstatě jde o uzoučký plátek včerejšího chleba, namazaný kombinací másla a kečupu, k čemuž jsem narychlo a hlavně nenápadně zcizil okurku a pár koleček vysočiny. Naivně jsem se domníval, že pokud tomu chytře obšlehnu vznešenější název z Červenýho trpaslíka, bude můj gurmánský zážitek z této gastronomie o to intenzivnější. Nejenže jsem se hluboce zmýlil, ale zároveň se teď obávám toho, že pokud by se o mých věhlasných kuchařských praktikách doslechl Zdenda Polreich, určitě by neváhal ani vteřinu a přijel by mě ochotně vymáchat v kyselině sýrové.